Trocha historie
Skoro 50 let ve středu vesnice dělala ostudu a ohrožovala okolí stará trafostanice. Její likvidace byla spočítána na 100 tisíc korun, což pro obec byla velká částka.
Kolem roku 2000 ve mně začala uzrávat myšlenka na využití této ruiny. Rozhodl jsem se, že postavím orloj, třetí v republice a bude přínosem pro rozvoj cestovního ruchu naší obce. Byl jsem si vědom finanční náročnosti a tak jsem hledal podporu u přátel, kamarádů. Když mi majitel zámečnictví František Budák řekl, Martine, máš zvláštní nápady, ale vím, že co začneš, to doděláš. Pak František Budák řekl, zámečnické práce, materiál bude záležitost naší firmy. Já jsem se pokoušel vysvětlit, že nějaké peníze na materiál seženu, ale on mi řekl. Mně stačí, když vezmu vnuka za ruku , ukážu mu orloj a řeknu, vidíš, to dělal tvůj děda. A to byla poslední kapka k rozhodnutí - ano. Pak nastala doba drobných administrativních problémů, takže se stavbou jsem začal 14. září 2007.
Prvním orlojem postaveným v Česku je Staroměstský orloj v Praze. Orloj je součástí jižní stěny Staroměstské radnice. Byl zkonstruován v roce 1410.
Olomoucký orloj byl sestrojen jako druhý a je součástí severní stěny radnice v Olomouci. Tento orloj byl zkonstruován v 15. století.
3. orloj, který se nachází v Kryštofově Údolí, vzniká přestavbou staré trafostanice. Stavební povolení bylo vydáno v září 2006.
Orloj z Kryštofova Údolí nebude klasickým astrolábem, i když tvůrci orloje některé úpravy později nevylučují. Orloj bude po dohotovení osazen 22 řezbovanými figurami ze kterých bude 18 pohybových. Levý horní výklenek bude osazen sv. Barborou, pravý výklenek sv. Kryštofem. Mezi výklenky jsou věžní hodiny. Pod těmito hodinami je umístěn ponocný, který zvedáním trubky k ústům a kolem něhož obíhá pejsek, zahajuje v celou hodinu chod pohybových figur. Pod tímto ponocným je reliefní luneta představující život na vesnici jejíž součástí jsou 4 pohybové figury. Po tzv. krmení dojde k otevření oken a projde pohyblivé procesí dvanácti apoštolů. Ćas je řízen přes satelit a do budoucna na jižní stěně jsou připravovány sluneční hodiny.
Autorem těchto nádherných řezbovaných figur je známý liberecký výtvarník a řezbář Václav Plechatý. Autorem pohybových mechanik je Jiří Otmar, bez jehož invence a zapálení pro věc, by stavba orloje nebyla možná. Kovářské prvky na orloji jsou dílem uměleckého kováře Jana Nikendaye a práce na mechanikách orloje jsou prováděny v dílně pana Františka a Petra Budákových.
Zajímavé je, že některé figury mají své patrony. Je to například Marcela Augustová, Jiřina Bohdalová, Martin Dejdar. Jiří Lábus, ing. Jiří Kittner a mnoho dalších osobností a podnikatelů.
Pro složitost některých mechanických prvků na sebe navazujících, bohužel nemůžeme v současné době upřesnit termín úplného dokončení. Tvůrci orloje mají velkou snahu, aby orloj byl kompletně dokončen v co nejkratším časovém období.